Karcinom prostaty je v současné době považován za jeden z hlavních medicínských problémů v mužské populaci. Jedenáct procent všech nádorů v mužské populaci tvoří právě karcinom prostaty, který je také zodpovědný za 9 % všech úmrtí na zhoubný nádor v zemích Evropské unie.
U padesátiletého muže s životním výhledem 25 let je riziko mikroskopického nálezu karcinomu prostaty 30 %, klinicky významného nálezu karcinomu prostaty 10 % a riziko úmrtí na tuto diagnózu 3 %. Nejnovější epidemiologické údaje svědčí o tom, že muž s lokalizovaným a dobře diferencovaným karcinomem prostaty má 9 % riziko úmrtí na tento karcinom do 15 let. Výskyt karcinomu narůstá ve vyšším věku. Více než 75 % nově zjištěných případů této nemoci postihuje muže starší 65 let. Narůstá však i výskyt zhoubného nádoru prostaty ve věkové skupině 50-59 let.
Přibližně 50 % pacientů má určenou diagnózu v době lokalizovaného onemocnění, necelých 20 % pak v době generalizace. Přes zavedení PSA do diagnostiky karcinomu prostaty zůstává v době stanovení diagnózy nepříznivě vysoký podíl pokročilých stádií onemocnění.
RIZIKOVÉ FAKTORY
VĚK
Je velmi dobře známo, že výskyt karcinomu prostaty dramaticky stoupá s věkem. Zatímco u mužů před 40. rokem věku je tato nemoc neobvyklá, 75 % nově diagnostikovaných karcinomů prostaty je u mužů starších 65 let.
Při histologickém vyšetření prostaty u mužů nad 50 let zachytíme buňky karcinomu více než u 40 %, u 80-letých až ve 100 %.
DĚDIČNOST
Populační riziko vzniku karcinomu prostaty v průběhu života muže je přibližně 10 %. Jestliže je nemocí postižen přímý příbuzný (bratr nebo otec), riziko je dvojnásobné. Při onemocnění dvou nebo více příbuzných vzrůstá riziko postižení 5-11krát. Část mužů s karcinomem prostaty (okolo 9 %) má skutečně dědičný karcinom prostaty, definovaný jako postižení 3 a více příbuzných, nebo nejméně dvou, u nichž je prokázán časný začátek onemocnění (před 50. rokem věku).
RASA
Riziko karcinomu prostaty je významně vyšší u černochů, střední u bělochů a nejnižší u asiatů.
STRAVA, ŽIVOTNÍ STYL
Vyšší výskyt karcinomu prostaty je u mužů, kteří konzumují více živočišných tuků a masa čtyřnohých zvířat. Studie u přistěhovalců z Japonska prokázaly, že rodilí Japonci mají nižší riziko klinicky významného karcinomu prostaty, první generace Japonec-Američan má střední riziko a další generace mají riziko srovnatelné s populací v USA. U zvířat živících se stravou s nižším obsahem tuků byl prokázán nižší výskyt nádoru prostaty.
Přesné vysvětlení možné souvislosti mezi vznikem karcinomu prostaty a obsahem tuku v potravě neexistuje. Bylo však přijato několik hypotéz:
-
Příjem tuků v potravě může v séru zvýšit hladinu androgenů, čímž dochází k nárůstu rizika nádoru prostaty. Tato hypotéza je podpořena pozorováním z Jižní Afriky a USA. Změny v obsahu tuků v potravě mění hladinu androgenů v krvi a moči.
-
Některé mastné kyseliny nebo jejich metabolity mohou vyvolat nebo urychlit rozvoj karcinomu prostaty. Důkaz této hypotézy je rozporuplný, ale některé studie potvrzují, že omega-6 mastné kyseliny mohou stimulovat buňky nádoru prostaty, zatímco omega-3 mastné kyseliny růst těchto buněk zpomalují.
-
Na zvířecím modelu bylo ověřeno, že u mužských potomků krys, které byly v těhotenství krmeny stravou bohatou na tuky se nádor prostaty vyvinul častěji. Toto pozorování může vysvětlit některé variability ve výskytu a úmrtnosti na nádor prostaty mezi různými etnickými skupinami, podobně jako např. byly prokázány v prvních třech měsících těhotenství vyšší hladiny androgenů u černošek než u bělošek.
Proto se doporučuje konzumovat spíše rostlinné tuky a maso živočichů bez končetin (ryby) nebo s jiným počtem končetin než čtyři (drůbež, krabi).
Stejně tak zvýšený příjem ovoce a zeleniny je v některých studiích spojován se sníženým rizikem výskytu nádoru prostaty.
Naproti tomu nebyla prokázána souvislost mezi kouřením či konzumací alkoholu a vznikem karcinomu prostaty.
ANDROGENY
Přítomnost androgenů je nezbytnou podmínkou vzniku a rozvoje karcinomu prostaty, nikoliv však jeho příčinou.
SEXUÁLNÍ AKTIVITA
Se zvyšující se promiskuitou lze uvažovat o možnosti vlivu pohlavně přenosných virových infekcí (herpesviry, retroviry, adenoviry). Jako možný rizikový faktor se zvažuje i aktivní sexuální život v ranné adolescenci.
PROFESIONÁLNÍ EXPOZICE
Jedinou profesí, u níž bylo prokázáno relativní dvojnásobné riziko vzniku karcinomu prostaty, je farmářství. Není zcela zřejmé zda hraje roli vyšší příjem nenasycených mastných kyselin v potravě nebo expozice pesticidů a umělých hnojiv (dioxiny, chlorované fenoly). Uvažuje se též o vlivu nitrosaminů a těžkých kovů.